V říjnu 2020 začala platit dlouho očekávaná změna v oblasti způsobů posuzování energetické náročnosti budov a způsob zpracování dat při posuzování nemovitostí k jejich prodeji či výstavbě.
Nová vyhláška č. 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budov vyšla ve sbírce zákonů 5. června 2020 s účinností a platností od 1. října 2020. Zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost pro nové budovy, větší změny dokončených budov, jiné než větší změny dokončených budov a pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, metodu výpočtu energetické náročnosti budovy, vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie, vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy, vzor a obsah průkazu a způsob jeho zpracování a umístění průkazu v budově.
Navržené změny jsou především koncepčního charakteru a lze je shrnout do následujících čtyř bodů:
Úprava parametrů referenční budovy a aktualizace faktorů primární neobnovitelné energie
Úprava definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie po 1. 1. 2022
Stanovení jednotné metodiky pro hodnocení energetické náročnosti budov
Změna obsahu protokolu a grafické části průkazu energetické náročnosti budovy
Úprava parametrů referenční budovy
Tyto parametry slouží ke stanovení ukazatelů energetické náročnosti referenční budovy, s nimiž jsou porovnány výsledné ukazatele energetické náročnosti budovy hodnocené. Jsou-li ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy nižší než ukazatele budovy referenční, jsou naplněny legislativní požadavky. Podle parametrů referenční budovy současně probíhá kategorizace dílčích dodaných energií, celkové dodané energie, neobnovitelné primární energie a průměrného součinitele prostupu tepla.
Cílem úpravy parametrů referenční budovy je narovnat současné nevyvážené nastavení některých hodnot, např. v oblasti vytápění, přípravy teplé vody nebo osvětlení, které deformovalo celkovou energetickou bilanci referenční budovy, a tím i zatřídění budovy hodnocené. Dlouholeté zkušenosti z praxe poukázaly na vhodné doplnění parametrů referenční budovy o další hodnoty rozšiřující využitelnou škálu energeticky úsporných opatření zlepšujících zatřídění budovy.
Změny parametrů referenční budovy se týkají především těchto oblastí:
Odstranění parametrů referenční budovy pro „novou“ budovu (tedy novostavbu předcházející požadavkům na budovu s téměř nulovou spotřebou energie)
Stanovení referenčního součinitele prostupu tepla pro vnitřní konstrukce s odkazem na ČSN 730540-2
Změna metodiky výpočtu referenční hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla Uem
Nastavení minimální a maximální hranice korekčního součinitele pro vnitřní návrhovou teplotu e1
Nové nastavení redukce průměrného součinitele prostupu tepla podle míry prosklení budovy a odstranění pevně nastavených hraničních hodnot v závislosti na A/V a druhu budovy
Zvýšení účinností zdroje a otopné soustavy referenční budovy, které doprovází i změna účinností spalovacích zdrojů v ČSN 730331-1
Nové nastavení referenční účinnosti rozvodů vytápění, chlazení a přípravy teplé vody mimo obálku budovy v případě tzv. „areálového přístupu“, tedy zdroje umístěného mimo hodnocenou budovu
Nastavení jednotné hodnoty chladicího faktoru pro všechny zdroje chladu jednotně